Smysly
Čich:
čich je u vlků asi milionkrát lepší, než u člověka. Čichová tkáň vlka zabírá plochu 14x větší, než čichová tkáń člověka a obsahuje asi 200 mil. čichových buněk, zatímco člověk jich má asi 2 mil.Při čichání jim pomáhá vlhký čenich, který rozpouští ve vzduchu obsažené molekuly, přivádí je k smyslovým buňkám a zárověň čistí sliznici od starých pachů. Vlk dokáže zavětřit kořist na vzdálenost 3 km. Co všechno vlk cítí, není známo, ovšem je překvapivé, že nereaguje na silné pachy zachytitelné i lidským nosem. Přitom je schopen rozeznat od sebe pachy velmi podobné. Pachy hrají v životě vlka velmi důležitou roli.
Sluch:
Vlci mají velké ušní boltce, které mohou ovládat pomocí sedumnácti svalů, což jim umožňuje zachycovat a zaměřovat zdroj zvuku. Vlci slyší až do frekvence 250Hz zhruba stejně jako člověk, s narůstající frekvencí se ovšem vlčí sluch výrazně zlepšuje. Vlci jsou schopni vnímat zvuk až do frekvence 100khz (člověk pouze do 22khz). Také dokaží uzavřít vnitřní ucho tak aby oddělili rušivé zvuky od těch na které se zaměřili.
Zrak:
Přestože zrak není hlavním smyslem, je velmi ostrý a dokáže zachytit i nepatrný pohyb. Nehybné objekty však snadno přehlédne. Vlci nevidí v celém barevném spektru jak je tomu u člověka, ale pouze černobíle, což je značná výhoda za šera. Stejně jako většina dravců mají vlci oči v přední části hlavy, takže jejich zorný úhel je okolo 180°, což je naopak mnohdy nevýhoda, protože většina živočichů tvořících jejich potravu má zorné pole až 300°
