V našem jazyce se z minulých dob dochovala řada přísloví, která zmiňují vlka a tak nepřímo vyjadřují postoj člověka k tomuto zvířeti.
- Hladový jako vlk.
- Člověk člověku vlkem.
- Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti.
- Vlk v rouše beránčím.
- Držím vlka za uši. (řecké přísloví)
- Kdo ze sebe dělá ovci, toho sežere vlk. (italské přísloví)
- Vlci mohou změnit kůži, nikoliv však povahu.
- Když do lesa- vlci, když na pole- turci. (srbské přísloví)
- Odtud Turci, odtamtud vlci. (chorvatské přísloví)
- Vlk se nažral a koza zůstala celá.
- Když odháníš vlka od dveří, dávej pozor, aby ti oknem vzadu nevlezl tygr. (čínské přísloví)
- Mluvíme o vlku a vlk je tady .(polské přísloví)
- My o vlku a vlk za humny.
- Nežeň se psíku po vlčí stope, ohlédne se a sežere tě.
- Psi jedné vci často se hryžou, ale na vlka spolu se derou.
- Vše domů přijde, co vlci nesežerou.
- Ještě vlka nezabili, a už na jeho kůži pili.
- Krm vlka jak chceš, on vždy k lesu hledí.
- Ne proto vlka biji, že je šerý, ale že ovci snědl.
- Četli vlkovi lekci z mravouky, přerušil je. Čtěte rychleji, stádo se mi vzdaluje za horou. (arabské přísloví)
- Vlk hlady sotva plete nohama a lidi vrčí, proklatec! Zase se tak nažral, že ho vlastní nohy nenesou. (kurdské přísloví)
- Aj čítané ovce vlk bere (valašské přísloví)
- Zavoláš li vlka, pozveš celou smečku.(bulharské přísloví)
- Hodina mezi psem a vlkem
- Ptáka poznáš po peří, vlka po srsti, člověka po řeči.
- Když vlk kulhá, starý zajíc skáče.
- Mladé tele se vlka nebojí.
- Vlk vlku neublíží - lupus non mordet lupum
- To co vlk uchvátí, jen nerad navrátí.
- Jak vlk komárovi pomůže, tak i komár koně zmůže.
- Kdo by se tam vlka bál.
- Stará koza i na vlka vyzraje.
- Vlk psa se nebojí, pouze nemá rád jeho štěkání.
- Vlka nohy krmí.
- Z vlka berana neuděláš.
- Když vlk zestárne, žere ho i vrána. (polské přísloví)
- Když je vlk hladový, tak se i krávy ocasy klaní.
- Dokud je svět světem, vlk ovci nebude bratrem.
