Canis lupus

Když Bůh vyhnal Adama a Evu z ráje a představil si,jaké trápení od této chvíle čeká ta dvě ubohá stvoření,zželelo se mu jich.
"Snad jsem byl na ně příliš přísný," řekl si. "Zvykli si na blažený život v ráji a teď najednou mají poznat hlad,žízeň,chlad a strach. Zahynou - a já jsem je chtěl jen potrestat za neposlušnost!"
Bůh byl dobrý a spravedlivý, proto uvažoval, čím by aspoň trochu zmírnil těžký osud prvních lidí. Když našel odpověď, povolal Adama a Evu k sobě. Oba provinilci předstoupili před něj se strachem, že se znovu projeví boží hněv. Bůh držel v ruce vrbový prut. Adam po něm bázlivě pokukoval. Stvořitel mu ho však podal a pravil mírným hlasem:
"Když budete trpět hladem a nebude po ruce žádná potrava, šlehni tímto prutem do moře." Potom Bůh přistoupil k Adamovi a zašeptal mu tiše do ucha, aby to jeho společnice nezaslechla:
"Musíš dávat pozor, Adame, aby Eva s prutem zacházela opatrně. Nevím jestli bych jí neměl zakázat, aby se ho vůbec dotýkala."
Jak Bůh správně předvídal, Adam a Eva těžce snášeli krutý život ve světě mimo ráj. Netrvalo dlouho a došlo na tajemný vrbový prut. Protože právě byli na břehu moře, Adam jím třikrát prošlehl mořskou hladinu. Z vody vystoupilo bělostné zvíře s pohledem plným pokory, a začalo se mu měkkým kožíškem otírat o nohy.
"Pohleď, ženo," řekl Adam Evě, "tohle je ovce. Dobře ji opatruj, bude nám dávat tolik mléka a sýra, že nám to zcela postačí."
"Inu,ano," pomyslela si Eva. "To je všechno pěkné,ale ještě hezčí by bylo, kdybychom měli dvě ovce." Když potom Adam usnul, vzala prut a prudce jím šlehla po mořské hladině. Z moře vystoupilo tmavé zvíře. Oči se mu krutě leskly a z tlamy mu vyčnívaly ostré tesáky. Byl to vlk. Divoká šelma zavrčela, skočila na ubohou ovečku a odvlekla ji hluboko do lesa. Když to Eva uviděl, vykřikla hrůzou a její nářek probudil spícího Adama. Neztrácel čas kárání vinice, ale hbitě popadl vrbový prut a opět s ním třikrát vší silou švihl o hladinu moře.
"Běda! Zase vlk!" vykřikla polekaně Eva, když uviděla, že se z vln vynořilo další zvíře. A opravdu - zvíře se vzhledem i pohyby podobalo předcházejícímu. Podobně jako vlk se prudce vrhlo do lesa, v němž zmizela ovce. Adamovi a Evě tak nezbývalo, než oželet ztrátu svého prvního domácího zvířete...
O to větší bylo jejich překvapení, když z lesa vyšla jejich ovečka. Ještě se třásla strachem ze svého děsivého zážitku, ale byla živá a zdravá! Ovci doprovázelo to třetí zvíře, které pak ulehlo k nohám lidských bytostí a neprojevovalo zlé úmysly. Teprve nyní si Adam s Evou všimli, že na ně upírá pohled plný oddanosti, na rozdíl od vlka, kterému z očí koukaly ukrutné choutky.
"To je pes," prohlásil Adam. "Tohle zvíře nám bude užitečné. Stane se naším věrným druhem."
Od tohoto dne Adam a Eva častěji při různých příležitostech použili prut, který jim daroval Bůh. Ukázalo se, že zvířata, která vznikla Adamovým přičiněním, se dala snadno ochočit, zatímco zvířata, která vyšla z moře zásluhou Evy, hned zamířila do lesa, kde žila divoce daleko od lidí.

z http://upiiiirka.sblog.cz/vlci/